Nothing new

Tak dneska je to přesně 71 dnů od zařazení do programu (ne nepočítám to já, ale moje přihláška.. :D) a zatím od agentury nemám žádný nový zprávy, tak nezbývá, než čekat.. Začíná mě to celkem ubíjet, nejsem schopná myslet na nic jinýho, než na odjezd, nejradši bych mluvila jen o Americe, elektronickou přihlášku, jestli už nemám rodinu, kontroluju několikrát denně (pro jistotu :D).. Lidi kolem mě, už ze mě musí mít celkem nervy, a tak se jim omlouvám..snad to se mnou těch pár měsíců ještě vydrží.. :)
Vzhledem k tomu, že můj pas má platnost asi jen 2 měsíce po návratu, byla jsem si v pondělí zažádat o novej.. Chápu, že to asi není žádná převratná zpráva, ale pro mě cokoliv, co jenom vzdáleně souvisí s cestou je extrémně důležitý..
To je pro dnešek asi vše.. Předpokládám, že další zpráva se tu objeví až po nalezení rodiny. Tak mi držte palce, ať je to co nejdříve.
Zatím Bye Bye.. :)

Přihláška

Hned druhý den jsem se pustila do vyplňování. Přihláška byla velmi obsáhlá, první část se skládala z osobních údajů, kde jsem vyplňovala takový ten úplný základ jako jméno, datum narození atd.. to samé u rodičů a sourozenců, potom následovala stránka, kde jsem vypisovala všechny moje koníčky a záliby, úspěchy, v čem doma pomáhám atd. Potom byla stránka, kam jsem nahrávala fotky. Měla jsem prostor pro 10 fotek. No a na závěr této části byl dopis ode mě pro hostitelskou rodinu a od rodičů. Druhou část potom vyplňovala škola, tam bylo doporučení třídního učitele, vypsaný vysvědčení za poslední tři roky a podrobný hodnocení od angličtináře. Ve třetí části jsem vypisovala všechny zdravotní věci jako třeba očkování, prodělané nemoci, alergie atd. druhou polovinu této části vyplnovala doktorka. Musela jsem absolvovat i rentgen hrudníku a tuberkulínové testy. Naštěstí mi nechyběly žádný očkování. :) No a v úplně poslední části celý přihlášky bylo už jen podepisování, že souhlasíme s tím a tím a bereme odpovědnost za to a to.. no znáte to.. :D

Celou přihlášku jsem vyplnila za týden, ale dělala jsem na tom fakt téměř od rána do večera. Celkem to má 22 stran, takže opravdu celkem obsáhlý no ale zvládla jsem to.. :)

Pak už zbejvalo jen čekat. Výsledek měl o schválení americkou stranou měl přijít do 4 týdnů. Tak dlouho to naštěstí netrvalo a za 11 (13.2.2012) dní jsem měla přihlášku schválenou a věděla jsem, že jsem je to všechno v pořádku a že nic nemusím dodávat. A teď už jen čekám na rodinu, tak doufám, že se brzo dočkám. :)

Výběr agentury

Jelikož moje rozhodnutí přišlo na konci ledna, což je čas, kdy už je většinu exchange studentů zařazená do programu a hledá se jim rodina, všechno to mělo velkou rychlost. Dva dny jsem hledala na internetu snad uplně všechny možné i nemožné informace, porovnávala ceny a balíčky všech agentur, které podporují tyto exchange programy. Nakonec jsem si udělala žebříček tří vybraných, kde jsem si domluvila schůzku a 25.1. jsem se s rodičema vydala do Prahy. První jsme byli ve Student agency. Paní byla moc vstřícná. Asi hodinu jsme se jí vyptávali i na ty největší podrobnosti. Potom jsme se rozloučili a pokračovali dál do Coolagentu, kde jsme strávili asi další hodinu. Třetí v řadě byla Study line. Této agentuře jsem od začátku přikládala nejmenší šance, ale když už jsme byli v Praze, tak jsme zamířili i tam. Studyline u nás nakonec zvítězila. Zvažovali jsme ještě i Student agency, ale obě tyto agentury na nás udělali stejně dobrý dojem. Studyline měla o víc jak 35 000Kč lepší cenu.

Ještě ten den jsem absolvovala SLEP testy, které jsou povinné k přijetí do programu. Ty mi pán ještě na místě opravil, takže jsem hned věděla, že jsem test složila. Následovalo interwiev, samozřejmě v angličtině. To trvalo asi 10 minut a nebylo to nic složitého. Dostávala jsem otázky typu, jaké jsou tvé záliby nebo co očekáváš od pobytu, jestli mě rodiče podporují atd.. Opravdu žádné záludnosti.

To bylo pro ten den vše. Na email mi pak přišly přihlašovací údaje na mojí elektronickou přihlášku do programu.

Jak to všechno začalo

Odkud začít. Můj život se od prosince úplně změnil. Už od malička jsem věděla, že se do USA jednou podívám, nikdy by mě ale nenapadlo, jak brzo. Všechno a vlastně i celou cestu do Ameriky zavinila docela paradoxně moje nemoc.. :D Nejprve jsem myslela, že pro mě "končí" svět, protože všechno, čemu jsem se doted věnovala jsem najednou kvůli jedný nemoci musela opustit. Moje všechno je tancování a i to pro mě momentálně skončilo, protože ještě dlouho nebudu moct sportovat. Doma jsem ležela víc jak dva měsíce, tak jsem měla spoustu času na přemýšlení.. :D Závěrem celého mého přemýšlení tedy byla cesta do Ameriky. Pokud bych měla tanečního partnera, nikdy bych se nesbalila a neodjela, ale nakonec "díky" této nemoci ho nemám, a tak si můžu splnit svůj dětský sen - ROK NA STŘEDNÍ ŠKOLE V USA!! :)

Kdo jsem

Ahoj všichni, vítám vás na mém blogu, kde se pokusím postupně popisovat celý svůj zážitek ze střední školy v USA, kam se chystám na příští školní rok.

Jmenuju se Klára, je mi 17let a jsem z Jirkova. Chodím na šestiletý gympl v Chomutově, kde jsem ve 4. ročníku, po kterém budu mít na rok přerušené studium a pojedu si splnit svůj dětský sen! :)