V pondělí se všichni bavili o Kings, a když říkám všichni, tak opravdu všichni. Spousta lidí mi vyprávělo, jak mě vidělo atd a já ani neměla ponětí, že tam taky byli. :D Po škole jsem měla trénink, pak počkala na Jodi, která mě vyzvedla cestou z práce a večer jsem si konečně objednala síťku na lacrosse. :)
V úterý jsem ve škole neměla žádnej test, ale odpoledne jsem toho měla šíleně, protože jsem druhej den měla mít tři testy. Jinak ten den jsem měla svoje půlroční výročí tady. :) Nic zásadního se nestalo, ale je docela zajímavýho si uvědomit, že už jsem tu půl roku.
Ve středu byl sice jen half day, ale i tak mě čekali tři testy. Všechno to ale šlo v pohodičce, takže dobrý a už v jednu jsem byla doma. Grace jela po škole ke kámošce, takže jsem měla klídeček a pohodičku až někdy do 4. Využila jsem šance a spojila se s ČR. :) Večer byl pak zase trénink. Udělaly jsme první týmový fotky, tak se těšim, až je dostanu :)
Ve čtvrtek jsem měla s Raffi naplánováno, že po škole zůstaneme ve škole a trochu si zaběháme, zaposilujeme a tak. :) Měla jsem z nás dobrej pocit, že jsme tohle podnikly dobrovolně. :D Když jsme byly uplně zničený, Raffí hostsestra nás vzala k Raffi domů, kde jsme jedly a koukali na film. :D Bylo to každopádně fajn. :) Domů jsem pak přijela asi kolem 8. a s radostí zjistila, že mi přišla ta objednaná síťka, tak jsem se těšila, jak si jí druhej den konečně vyzkoušim. Domluvila jsem si odvoz na raní practise a šla spát.
V pátek jsem vstala v 5:30, nasnídala se, oblíkla se a když jsem byla celá připravená, tak přišel John, že máme Snowday. Normálně bych byla šťastná, ale když já zrovna chtěla na ten trénink a navíc, když už jsem vstala v všechno.. no pochopte mě :D Takže jsem si teda "naštvaná" šla zpátky lehnout. :D Spal jsem až někdy do 10:30, pak si domluvila nějaký plány na odpoledne a zase se spojila s ČR. :) Ve tři jsem pak vyrazila s Amandou a Louisou do Tom's na zmrzlinu. :) Tak jsme pokecaly a celkově to bylo strašně fajn. Domů jsem pak přijela v 6 a v podstatě hned jsme vyráželi na večeři do Čínský restaurace, protože přijela Johnova teta a strejda. Mám tyhle lidi strašně ráda.. Jsou hrozně milý a hodný :) Večeře byla výborná. Pak doma jsme ještě celá rodinka chvíli koukali na televizi a šlo se spát.
V sobotu bych hodně plnej den. A když jsem se ráno probudila, nikdy bych si to nemyslela. Hned ráno jsme s Jodi a Grace vyrazily do YMCA si trochu zasportovat. Když jsme se uplně vyřídily, stavily jsme se ještě nakoupit pár surovin a jelo se domů. Udělaly jsme si čerstvej džus. :D Máme novej odšťavňovač, tak je do těch džusů teď Jodi celá ponořená. :D Grace potom chtěla jít stavět sněhuláka, tak jsme musely jít všechni. Bohužel sníh moc na sněhuláky nebyl, takže nic no. :D Šlo se teda aspoň bobovat. Nejsem zrovna největší milovník sněhu, pokud nejde o lyžování nebo snowboard, ale Grace řekl, tak se muselo jít. :D Pak jsem si dala sprchu a trochu si zchrupla a už jsem opravdu neočekávala žádnej další plán na ten den. Když jsem se probudila, tak jsem po měsíci konečně dostala balík z ČR, a pak John přišel z práce s nápadem, že pojedeme na sněžný skůtry. :) To jsem byla samozřejmě naprosto nadšená!! Takže jsme se najedli a asi v půl sedmý se vyrazilo směr residence Bennets. Tam se k našim dvěma skůtrům připojilo dalších pět a jelo se. :) Nikdy jsem neviděla, že by byly vyloženě trasy na sněžný skůtry. Tady jsme jeli asi 2 hodiny po vyznačenejch trasách do jedný restaurace. Ta jízda byla úžasná. Já jela s tim nejrychlejším, ale zároveň nejstarším pánem (takže už měl nějaký zkušenosti). Naprosto jsem si to užívala. :) Když jsme asi po dvou hodkách dojeli na místo, tak jsem byla zmrzlá, ale fakt uplně nadšená! Dali jsme si sprite a cheese curds (mimochodem moje asi nejoblíbenější jídlo tady) a jelo se zpátky. Bohužel cesta zpátky už taková pohodička nebyla. Když jsme asi po 10 minutách, co jsme vyjeli, zjistili, že nám chybí velká část výpravy. Chvíli jsme čekali, ale nikdo nejel. Rozhodli jsme se teda vrátit zpátky a jeli jsme fakt dlouho. Když to trvalo opravdu dýl, než jsem očekávala, napadlo mě, že se asi něco stalo. Moje předtucha byla bohužel správná. John zajel do hlubokýho sněhu, nezvládl řízení a spadl v rychlosti dolů. :( Když jsme dojeli na místo, ani nevěděl, kdo je kdo. To mě opravdu vyděsilo. Bylo asi 10:30 v tý době a my uprostřed ničeho s Johnovo otřesem mozku. John už dál řídit nemohl, takže ho posadili na nejbezpečnější místo, který bylo původně moje a jelo se jak nejrychlejc to šlo zpátky. To už jsem si to opravdu neužívala, jen jsem chtěla, aby jsme byli v civilizaci, co nejrychleji. Když jsme se konečně asi po 40 minutách dostali domů (naštěstí jsme zpátky jeli kratší cestou, než tam), tak Jodi vzala Johna hnedka do nemocnice a mě a Grace hodili zpátky domů ty lidi, se kterejma jsme vyrazili. Grace byla každopádně vystrašená, navíc bylo divný bejt v noci sami doma. Poprosila mě, abych spala u ní v pokoji, tak jsem se tam na jednu noc přesunula. :) Šly jsme nakonec spát asi v 1 a nevyspala jsem se skoro vůbec, ale i tak jsme všichni byli rádi, když John nemusel zůstat v nemocnici a ráno jsme ho našli doma. :)
Dneska jsme všichni celej den pospávali, protože ta noc byla opravdu náročná, ale nakonec to celkem dobře dopadlo, i když John se teď bude muset hodně šetřit a chodit pravidelně na kontroly. :)
Jdu se teda konečně snad pořádně vyspat.
Žádné komentáře:
Okomentovat