Závěr prvního školního týdne

Pokusim se rychle shrnout poslední čtyři dny. Čtvrtek a pátek jsem ve škole přežila tak nějak stejně jako předchozí dny. Občas už mě i někdo pozdraví nebo mi popřeje hezkej víkend, ale z hodiny na hodinu chodim zatim většinou sama (opravdu doufám, že nakonci příštího týdne už to nenapíšu :)). Hodiny plynou jedna za druhou, těch 53 minut mi tady utíká daleko rychlejc než 45 minut v ČR. Řekla bych, že je to tim, že musim bejt pořád ve střehu, aby mi něco v Aj neuniklo (i tak mi toho uniká dost :D). Ve čtvrtek se asi nestalo nic převratnýho. V pátek ale jo. Na čtvrtou hodinu US History (ano, má oblíbená), zavítala díky změně rozvrhu Němka, takže jsem byla nadšená, že mám spřízněnou duši. Navíc po týhle hodině následuje oběd, takže jsem ani nešla sama. Po cestě jsme ještě nabraly Turkyni a pokračovaly spolu do Cafeterie. Dělají tam vynikající pizzu.

Po obědě mám Core tutorial (hodina volna) a domluvila jsem se s učitelkou na matiku, že se sejdeme, protože jsem chtěla prohodit hodiny za těžší matiku. Algebra 2 odpovídá našemu prváku šestiletýho gymplu. Takže jsem se musela uvolnit z hodiny a jít. Samozřejmě Mrs Underhill nebyla, kde mi řekla, že bude, tak jsem nakonec skončila v office, kde jsem na ní počkala. Domluvily jsme se, že by mi měla vyhovovat třída Pre-calculus, tak uvidíme. Po týhle hodině jsme pokračovala na svojí nejmín oblíbenou třídu - Economics. Celej tejden jsem se snažila tomu dát šanci, ale to je opravdu nad moje síly. Náplň učiva by mě celkem i bavila, vzhledem k tomu, že plánuju jít na ekonomku, tak by se mi i hodila, ale economická angličtina je alespon prozatim nad moje síly. Málem jsem se na tý hodině rozbrečela, byla jsem fakt zoufalá. Okamžitě po zvonění jsem se vydala do hlavní office tuhle hodinu změnit. K mýmu opravdu obrovskýmu nadšení jsem zjistila, že tahle hodina je povinná, pokud chci High school diploma. Paráda. Takže jsme to prozatím odsunuly alespon na druhej semestr a budu doufat, že moje angličtina do tý doby udělá pokrok tak o 100%. :D Místo ekonomie mám ted teda Personal Health, prý je to taky povinný k maturitě. To je ze školy asi všechno. 

Hned po škole už na mě čekala moje rodinka s napakovanym autem, protože rovnou ze školy jsme jeli na svatbu do Milwaukee. Ano, viděla jsem americkou svatbu. V pátek jsme byli na nácviku. Družičky se učily, jak a kdy mají přijít atd. Opravdu to bylo naveliko. Normálně bych se toho vůbec neúčastnila, ale Grace byla družička, tak jsme tam museli bejt. Bylo to ale fajn. Hned po nácviku jsme se přesunuli všichni do restaurace, kde byla připravená večeře. Všechno na účet ženicha a nevěsty. Po večeři jsme se přesunuli k Johnově mamče a tetě, kde jsme přespali. 

Druhý den jsem vstala v 9 (konečně jsem se krásně vyspala) a začaly jsme se s Jodi chystat. :) Připravený jsme byly asi okolo 11, navštívili jsme Johnovo známý a jeli na svatbu. Bylo to úžasný - opravdu jak ve filmu. Nevěsta i ženich strašně fajn, takže jsem byla nadšená. Po obřadu jsme měli 4 hodiny do večeře, protože následovalo focení atd. Grace musela na fotky zůstat, tak jsem byla jedináček s Jodi a Johnem. Jeli jsme k nějakýmu dalšímu příteli, kterej vlastní Grocery store, takže jsme dostali oběd zadarmo. Výbornej! :) Pak jsme ještě navštívili jeho manželku se šesti dětma a jeli zpátky na svatbu. Tam už bylo všechno připravený na večeři. Uplně úžasná výzdoba. Všechno do fialovo růžova, takže přesně moje oblíbený barvy. Opravdu to bylo nádherný. Večeře byla výborná, ale já byla ještě plná z oběda, takže jsem to ani všechno nesnědla. K jídlu jsme poslouchali projevy mamči nevěsty a ženicha, jejich tatky, přátelé.. No prostě jak to znáte z filmů. 

A po večeři nastal Dance time. Tak jsem si i trsla. Tancovala jsem i s ženichem. :) 

Bylo to opravdu strašně fajn, lidi zajímalo odkud jsem a tak. Dokonce jsem potkala Američana, kterej byl v Praze a strašně hezky o ní básnil, že je to nejhezčí místo na světě! :) 

Domů jsme se vrátili nějak kolem půlnoci, tak jsem zalehla a spala až do rána uplně vyčerpaná. 

Dneska přišla moje první krize tady. Jsem tady přesně tři tejdny, takže to přesně odpovídá tomu, na co mě upozorňovali v agentuře. Ráno jsem vstala, šla se nasnídat a byla v pohodě. Dala jsem si sprchu, vybalila věci z kufru a volala s rodičema na skypu. Poprvý to na mě padlo. Já byla na měkko vlastně už od tý páteční hodiny ekonomie, ale pořád jsem se držela, až dodneška. V 11 jsme měli vyrážet na pohřeb Jodi mamky manžela (nevim, jestli jsem to psala - umřel minulej tejden). Já ubulená, uplně rudá asi 5 minut před 11 přišla za Jodi. Strašně mi pomohla, říkala jsem jí, co se děje a tak a ona, at to vůbec neřešim, že se to zlepší. Že mě seznámí s dalšíma seniorama a že zavolá do školy kvůli nějakýmu tomu sportu a tak. Obejmula mě. To samý udělal John, začali mě rozesmívat - fakt mě strašně podpořili a že mám zůstat doma, udělat si pohodlí, úkoly, že si mám jít do vířivku, prospat prostě cokoliv, že je mi jejich dům k dispozici. 

Potřebovala jsem to volno a prázdnej barák na srovnání myšlenek. Udělala jsem úkoly (aspon teda, co jsem nejvíc mohla), dala si zmrzku na nervy, šla se projít se Sofie, telefonovala a psala jsem si s kámošema. Určitě mi to pomohlo se hodit aspon trochy do pohody. 

Na večeři jsme byli pozvaný k sousedům. To jídlo teda nic moc, docela mě dostalo, když se před jídlem začali modlit (vůbec jsem nevěděla, co dělat), ale byla jsem mezi lidma a aspon jsem byla nucená změnit myšlenky. 

Úkol na tenhle týden je zapsat se na nějakej sport, at se dostanu do kontaktu s lidma. Doufám, že mi vyjde ten cheerleading, protože to si opravdu chci zkusit.

Takže vstupuje do čtvrtýho týdne tady!