čtvrtek 30. srpna 2012

Pokračování druhého týdne

Tak dneska se pokusim shrnout nejdůležitější věci, co se stalo od pondělí. V úterý ráno jsem se probudila poprvé do prázdnýho baráku. Jako skoro každej den jsem se přes skype spojila s rodičema a vzala si je s sebou do kuchyně, kde jsem se nasnídala atd. Kolem 11. hodiny přišla Grace s kámoškou a vzápětí i John. Vytiskla jsem si svoje vysvědčení z český školy a John mě hodil do školy, abych jim ho předala. To bylo pro mě docela překvapení, protože jsem tak nějak automaticky předpokládala, že půjde do tý školy se mnou, ale řekl mi, že je špinavej a že jestli to zvládnu sama, takže jsem vlastně neměla na výběr a prostě jsem šla poprvé něco zařizovat uplně sama. No samozřejmě jsem ze sebe nemohla vyžvejknou, že jsem exchange student (to slovo mi prostě nešlo přes jazyk). :D První paní mě poslala k nějaký jiný, která ale mluvila šílenou rychlostí, tak si nejsem jistá, jestli jsem si to všechno přeložila správně. Jodi pro jistotu ještě jednou zejtra zavolá do školy, jestli je potřeba k získání High school diploma nějaká změna v rozvrhu nebo jestli mi kredity takhle budou stačit. Doufám, že budou stačit. :D
Po návratu domů jsem si poprvé hladově sama vlezla do ledničky a udělala sandwich. Odpoledne jsem strávila skoro celý s Grace (je s ní strašná sranda). No a večer bylo skvělý zakončení. John mě začal učit golf. :) Vždycky jsem to chtěla zkusit, takže jsem byla nadšená. A prej mi to i docela šlo a někdy mě vezmou    do klubu, tak se strašně těšim. No a potom přišel hřeb večera. John mě chtěl seznámit s nějakym klukem, co bydlí ve stejný ulici a bude na mojí škole taky jako senior. Říkala jsem si proč ne, vždycky je dobrý někoho znát, tak jsme šli. No opravdu mi John mohl říct, že ten soused je jeden z nejhezčích kluků, který jsem kdy potkala. :D Byla jsem z toho jeho zjevu tak zaskočená, že jsem mu nerozumněla ani jeho: "Nice to meet you." a jak debil jsem se ptala, jestli to může zopakovat. :D Asi si musí myslet zajímavý věci. Každopádně mám jeho číslo na mobil, tak se chystám Colinovi napsat sms. :D
Ve středu jsem byla vlastně celej den doma s Grace sama. Dopoledne jsme se tak nějak připravily, abysme mohly vylézt z baráku a šly jsme vyvenčit Sofie. Jodi nám nechala nějaký penízky, že kdybysme měly chut, at si zajdeme na oběd k Tomovi. Myslela jsem si, že je to kousíček, ale trochu jsem se spletla. :D Takže jsme se v tom největšim poledním pařáku (a že byl včera pěknej hic) vydaly s Grace k Tomovi. Šly jsme to asi 25minut tam a pak zpátky. Chodník jsme měly samy pro sebe a když jsme potřebovaly přejít, auta byly z chodců tak překvapený, že samy zastavovaly. :D Američani opravdu nejsou zvyklý chodit. Každopádně jsem včera měla svýho prvního americkýho hamburgera a americkou zmrzlinu. Obojí VÝBORNÝ! :)
Po návratu domů jsme počkaly, až se Jodi vrátí z práce a jely jsme do Targetu na nákup školních potřeb. Tak jsem si mimo jiné koupila kromě sešitů atd taky žabky a stíny. No neberte to, když žabky stojí 2,50 a stíny 1 dollar a pak jsme šly ještě do Starbucks.
Dneska jsme měli na plánu výlet k Jodi mamče a jejímu manželovi. Jodi přišla z práce výjimečně kolem 12. hodiny, tak jsme se najedli a pomalu vyrazili. Jodi rodiče maj obrovskej barák, několik aut a čtyřkolku. :) Celkově jsme tam byli asi čtyři hodiny. Za tu dobu jsme stihli zavařit rajčata, pokecat, svézt se na čtyřkolce a John posekal trávu. No prostě fajn odpoledne. Na večeři jsme jeli do Subway. Tak výbornou zapečenou bagetu jsem snad ještě nejedla, fakt výborná!! Na zejtra máme zase plány, že jedeme k nějaký kamarádce a na víkend přijede Johnova mamča a teta, tak jsem taky zvědavá. :)

Jinak jsem se ted někdy jen tak mimochodem dozvěděla, že možná pojedeme na zimní prázdniny na Floridu!  To by byl můj splněnej sen! Mám pocit, že všechny ty plány, který mi rodinka už vyjmenovala za ten rok ani nemůžeme stihnout. :D
Jsem ráda, že jsem zase pár dní dopsala a jdu spát, tak dobrou noc. :)

naše cesta od Toma ( uř s plnejma žaludkama) :D

aren´t the cute? :)

můj výhled z okna (bohužel přes síťku, která nejde sundat :D)

čtyřkolka :)

pondělí 27. srpna 2012

Začátek druhého týdne

Tak jsem dneska začala druhý týden pobytu tady a jsem pořád stejně nadšená jako na začátku. Moje rodinka je prostě ÚŽASNÁ! :) Dneska jsem zaznamenala první pro mě velkej pokrok v angličtině. Doteď jsem měla docela problém rozumět Johnovi. S Jodi ani s Grace jsem problém od začátku neměla v podstatě žádnej. Vim, že často říkám blbosti, nepoužívám třetí osobu nebo jí použiju někde uplně jinde, ale vždycky jsem se s nima bez problému domluvila. S Johnem to bylo horší. Každopádně dneska už když jsem přišla na snídani, tak jsme tam byli jen sami dva a je blbý mlčet, tak jsme si povídali a já ROZUMNĚLA! :) Jinak den probíhal v podstatě jako ty předcházející. Akorát dneska jsem poprvé viděla, jak se tu uklízí. Grace má povinnost jednou tejdně setřít prach v celym domě, umejt záchody (3) a vynést odpadky. Já pořád trvám na tom, aby mi taky dali nějakou povinnost, protože se fakt chci začlenit do normálního chodu domácnosti a oni furt, že ne, že mám relaxovat a tak. Myslí to dobře, ale já se pak cejtim blbě, tak jsem Grace alespon pomohla s jejíma povinnostma. Když jsme to dodělaly, tak ve 3 odjela ke kamarádce na oslavu narozenin a já zůstala s Johnem sama doma. Byla jsem z toho trochu nervózní, protože tak nějak nevim, o čem si s nim povídat a ještě ke všemu v angličtině. :D No každopádně mě vzal do Appletonu, což je kousíček od nás. Spojili jsme to s nákupem a ukázal mi město, taky jsme se byli podívat na pláž, která vypadala moc dobře a celý to proběhlo v pohodě, už jsem s ním dokázala normálně komunikovat. Za to jsem na sebe fakt pyšná!! :D
Po návratu domů jsme společnými silami vytvořili dressing na corn chips a musim nás pochválit, byl dobrej! :)
No a pak přišla domů Jodi, udělali jsme večeři a jeli navštívit jejího taťku na jeho farmu. Ještě nikdy jsem nebyla na americký farmě, takže dneska premiéra. Vypadalo to opravdu jinak, než česká farma. :D Pomohla jsem sklidit rajčata a okurky, odpověděla na spoustu zvědavejch dotazů Jodina taťky a jeho manželky, viděla krocany a pohladila si malý oslíky a jeli jsme zpět domů.
A pak už klasickej večer. :)
Taky jsem dneska dostala dvě mikiny. Johnovi jsou prej malý, ale mě je strašně trapný si to od nich vzít, když to on dostal. No každopádně jsou fakt pěkný. :)
Pro dnešek končím, zejtra budu poprvé sama doma.
Bye
hard work - farmer girl

bylo nutností vyfotit se v těhle blikacích brejlích

v kuchyni nám to spolu jde :D

ty jsem dostala jen tak k pondělnímu večeru


neděle 26. srpna 2012

Mall of America

Aneb výlet do největšího obchodáku světa. :D Už po čtyřech dnech tady jsme se sebraly (jen holky tzn. host mum, Grace a já) a vyrazily do sousedního státu, do Minnesoty, na tři dny. Důvod? Just shopping. :D Takže jsem si užila tři nakupovací dny, jak se patří po americku. :D Miluju jejich slevy Buy 1, get 1 free (v horších případě 50% off) nebo všechno 50% off a podobně. :)
Začnu pěkně od začátku. V pátek v 13:00 jsme vyrazily. Cesta trvala 5hodin a Jodi se mi za tu dobu stihla asi tak 10krát omluvit, že maj strašně malý auto a že to trvá tak dlouho (to auto je několikrát větší, než na který jsem zvyklá z domova a ve kterym cestujeme daleko větší dálky, než 5hodin jízdy). :D
Do Minneapolis jsme dorazily kolem 18:00 a do 21:30 jsme jen nakupovaly. Já teda ne, ale Jodi s Grace to rozjely ve velkym už první den a z mý čelenky a jedněch naušnic byly rozladěný. :D
Druhý den jsme vstaly kolem 9. hodiny a v 10:30 jsme už na otevíračku byly v Mall of America připravený. Tam jsme byly v kuse až do večera. Tentokrát jsem si už našla spoustu věcí i já, takže Jodi s Grace byly už klidný. :D Jinak cokoliv si tu chci dát, at je to k obědu k večeři nebo k pití, dávám si vždy tu nejmenší porci a často ani tu nedojím. Ty Amíci jsou v tomhle opravdu šílení. Světe div se, jsem tu už týden a ještě jsem neměla ani jeden jedinej hamburger (docela bych i jeden ochutnala, ale moje rodina tím opovrhuje).
Každopádně uplně navečer jsme se vydaly do IKEY. Z toho byly uplně hotový. Prej tam ještě nikdy nebyly, takže to bylo jenom I must have this and this and this nebo I love this and this. :D Jinak pro ně je všechno cute nebo funny. To tady slyšim ze všech stran pořád dokolečka. :D
Třetí den jsme se potřetí vydaly do Mall of America. Tentokrát jsem zase nic nekoupila, ono ani nebylo až tolik času na nakupování a hlavně už jsme vše sehnaly, takže přišel čas na atrakce. To byla skvělá část. Ty pro mě nejlepší (adrenalinový) jsem absolvovala jen s Jodi, protože Grace to nemá ráda, tak jsme si aspon vzájemně hlídaly tašky, když pak šla zase Grace někam.
K obědu něco jako naše palačinky taky bodly. To byla asi první porce, která vypadala velikostně stejně jako evropská normální porce. :D
Celej výlet musim shrnout jako úžasnej zážižet!! :)
Svojí host rodinku hodnotím jako nejlepší americkou rodinu na světě. Jsou uplně stejný jako já. Maj rádi stejný věci a naopak stejný věci nemaj rádi. Tolikrát už jsem se s nima nařechtala způsobem, že jsme všichni škončili se slzama(smíchy) v očích a klečící na zemi. :D Jsou prostě skvělý a doufám, že to tak uvidim i o pár týdnů později i za rok.
Dobrou noc!! :)

středa 22. srpna 2012

Everything is so huge here

Všichni psali, jak je v Americe všechno veliký. Říkala jsem si, jak to ty lidi přeháněj, že to přece nemůže bejt takovej rozdíl. Po pár dnech tady musim souhlasit. Včera jsem byla poprvé v mallu. Jsem ve městě, který má stejnej počet obyvatel jako město, ve kterým žiju doma - 26 000. Obchodáky maj tu maj ale velký tak, že bych se to nebála přirovnat minimálně k Praze. :D Když si představim takovej obchodák v Jirkově, byl by uplně uplně prázdnej, tady je opravdu plnej. Američani nakupujou jako divý. :D A nejsou to jenom obchody, co mi připadá velký. Jsou to i školy, domy, postele, porce jídla.. prostě všechno. :D 
Dneska jsem byla ve svý škole si vybrat předměty. Když jsem se dozvěděla, že moje škola má 2100 studentů nikdy nikdy bych si nepředstavila něco tak obrovskýho. Když mě tou školou dneska prováděli přišla mi nekonečná. Jsem na sebe opravdu zvědavá, jak budu přebíhat mezi učebnama. :D 
Jinak jsem včera předávala konečně dárky (dřív to nešlo, protože tu pořád někdo byl a nebyla k tomu příležitost). Měla jsem z reakcí strašnej strach, ale dopadlo to skvěle. Grace svýho krtečka nepustila od tý doby z ruky. Sofie si trvale hraje s pískací hračkou, kterou dostala (prej ještě nikdy neměla žádnou hračku tak ráda :D). No prostě reakce úžasná. Ještě dneska na skypu vyprávěli nějakým příbuzným, co jsem jim přivezla. :) Tak jsem Grace naučila člověče, nezlob se a chystáme se na prší. :D 
To jsem asi shrnula to nejdůležitější. 
Ještě přikládám svůj rozvrh. :) Jinak asi budu moct mít americkou maturitu, tak jsem přešťastná! :)
Term 1:
1) Human - Bio
2) World Literature 12
3) Algebra 2
4) US History
5) Tutorial
6) Economics
7) Biotech

Term 2:
1) AP Human Geography
2) Algebra 2
3) Composition 12
4) Tutorial
5) Amer. Gov and Politics
6) US History
7) Dance

Ten rozvrh ještě asi není uplně definitivní, ale plus mínus to tak bude. Možná se bude muset upravit, až dodám vysvědčení z ČR kvůli kreditům. 
Jinak jsem si dneska zkoušela otevřít locker. :D Samozřejmě mi to nešlo.. Tak jsem zvědavá na svůj první den. Díky bohu, že mám ještě skoro 14 dní do školy. :D
Pro dnešek končím, užívejte zbytek prázdnin! :) 

pondělí 20. srpna 2012

Flight and the first day


Flight
Přišel ten dlouho očekáváný den a já se ráno v 5:30 rozloučila se svym pokojem a domovem a vyrazila jsem směr Ruzyňské letiště, odkud mi v 9:00 letěl první spoj do Amsterdamu. Na letiště jsme dorazili v předstihu, takže jsem si v klidu vytiskla palubní lístek až do Appletonu, odbavila zavazadla, zaplatila nadváhu :D a ještě pořád jsem měla třičtvrtě hodiny času na to, abych si užila poslední minuty s rodinou.  Těsně před 8:00 jsme se ještě všichni sebrali a šli k místu, kam už pustili jenom mě. To loučení bylo děsný. Nejhorší je, že jak se jednou rozbrečím, už nemůžu přestat, takže jsem se silou vůle uklidnila cestou na gate. Kontroly jsem holt prošla ubulená. :D No každopádně to loučení bylo na celym dni to nejhorší, pak už to byla pohodička. 
Do Amsterdamu jsem doletěla přesně na čas, takže jsem se v klidu naobědvala a postupně se pomalu sunala ke Gate E07, orientační problém jsem neměla vůbec, všechno je to krásně značený. :) Let z Amsterdamu do Minneapolis byl na můj vkus strašně dlouhej :D a byla mi zima, ale jinak super. Na palubě jsem měla spoustu jídla i pítí, dokonce i zmrzku, to jsem v letadle ještě nezažila. Taky jsem nikdy nezažila, že by měl každej svojí televizi, kde si může vybrat přesně na co se chce koukat. Výběr byl slušnej, takže jsem zkoukla 2 filmy. Personál fajn, akorát pán sedící vedle mě, musel bejt docela pobavenej, když jsem tu vlastní televizku neuměla ovládat. :D No pomohl mi a pak už mi to šlo.
Další čeho jsem se bála byla první kontrola v USA. Všude jsem četla, at hlavně nechodim k černochovi, tak jsem si stoupla do fronty, kde byl běloch. No samozřejmě se ta fronta rozdvojovala a na mě vyšel černoch. :D Ale domluvili jsme se. Pak jsem si vyzvedla zavazadla, odbočila na connecting flights a opět odevzdala kufry. Prošla jsem kontrolou při který jsem si musela dokonce sundat boty, ale naštěstí usoudili, že terorista nejsem a pustili mě dál k dalšímu, tentokrát už poslednímu letu. :)
Ten byl kratoučkej. Měl trvat asi hodinu a něco a trval 40 minut. Podle mě ani to ne, ale říkali to. :D Když jsem vystoupila a vzala si zavazadla, nevěděla jsem, co dělat. Rodina tu ještě nebyla, protože nemohli tušit, že se ten let o 20minut zkrátí. Naštěstí jeli s předstihem, takže jsem si vzala zavazadla a už asi za minutku ke mě běželi. :) 
Bylo to úžasný. Měla jsem strašnej strach, že si řekneme Hi a tím to skončí. Vůbec to tak nebylo. Povídali jsme si asi do půlnoci a povídali bysme dál, kdyby Jodi ráno nevstávala do práce. :)
Asi o půlnoci místního času jsem se teda uložila do postele. No samozřejmě můj mozek zmatenej v čase se ve 4 ráno probudil. :D Tak jsem se připojila na skype a předala spoustu informací domů. :) Potom jsem ještě usnula a spala do 9:30. Takže můj první den mohl začít. :) Hned po snídani jsem s Grace a její sestřenkou šla na trampolínu, maj obrovskou. Potom jsem si vybalila všechny věci a pak jsme si jen povídali u mě v pokoji. Mimochodem mám úžasnej pokoj. Obrovská postel, televize, DVD, vlastní šatna, skřínka a psací stůl. Úžasný! Jinak koupelnu máme s Grace společnou. :) 
K obědu jsme měli pizzu. Dobrá byla. :) a pak odpoledne jsme se jeli projet po městě, viděla jsem i svojí really really huge high school. :D A pak zpět domů, kde byla připravená moje uvítací párty. :) bylo tu asi 5 rodin. :) Ty lidi byli skvělí. Jeden pán byl v Evropě tak se mě ptal na schnitzel. :D 
Zatím jsem uplně nadšená. Je to tu skvělý. Moje rodina je úžasná a nějakym způsobem se vždycky domluvíme. :) Nezměnila bych ani ň. 
Tak mi držte palce, at to tak jde dál. Já si svůj american dream užívám totálně naplno. 

sobota 18. srpna 2012

Poslední noc v ČR

Je to strašně zvláštní pocit. Půl roku se strašně moc těšim na to, až si tenhle článek napíšu. Dneska je ten den D a najednou se cejtim zvláštně. Jo, pořád se tam hrozně moc těšim, to vůbec nepřestalo (možná teď těsně před odjezdem jenom dočasně trochu pokleslo), ale to loučení je strašně smutný. Už mám za sebou vlastně úplně všechno, kromě asi toho nejhoršího - loučení s nejbližší rodinou. Doma jsem vyhlásila pravidlo, že kdo plánuje na letišti začít brečet, zůstává doma. :D Nejvíc se ale obávám toho, že ta první budu já a nepřestanu až do cílovýho letiště, kde si mě rodina "převezme" krásně ubrečenou a napuchlou. :D To by bylo opravdu super vítání! :D To je doufám jen nejhorší scénář, kterej se neuskuteční. :)
Ten poslední týden v ČR jsem si každopádně pořádně užila jak s rodinou, tak i s kámošema.
Držte mi prosím všichni palce, ať ten let přežiju, ať se neztratim na nějakym letišti nebo nenasednu na špatný letadlo! :)
Další zpráva teda už z USA, tak dobrou poslední noc v mojí milovaný postýlce! :)

středa 15. srpna 2012

Predeparture meeting

Tak dneškem pro mě končí všechno papírování. Na poslední návštěvě agentury před odletem jsem si přebrala vízum a zároveň jsem měla takovou soukromou předodletovku. :D
Vím, že ve většině agentur už je dávno po předodletovkách, ale vzhledem k tomu, že je Study line opravdu maličká agentura, tak udělá pro každýho individuální schůzku těsně před odletem. To mi připadá docela fajn, protože se mám šanci ptát jen na to, co mě zajímá. :) Celkem to celý trvalo asi hodinku, podepsala jsem papír o tom, že jsem seznámená s pravidly a mohla jsem jít. :)
Vzhledem k tomu, že nejsem z Prahy, tak jsme se domů nevraceli hned a udělala jsem si s rodičema a ségrou  poslední výlet. Obešli jsme několik památek, takže takový historický odpoledne :) a nakonec jsme skončili na véče v pizzerii. Moje poslední pizza v ČR byla úžasná! Mňam! :D
Teď trošku z jinýho soudku. Chtěla jsem před odjezdem "zakonzerovat" svůj pokoj. Můžu pyšně oznámit, že to jsem včera dodělala. Dala jsem do toho všechno a svůj pokoj (skoro) nepoznávám. :D
Taky jsem si už připravila všechny tři kufry. Ano, jedu se třema, protože do dvou bych se se zimním kabátem, bundou atd opravdu nenacpala. Takže budu mít jeden ten největší, co se vyrábí, střední a malej jako příruční do letadla. Zabalenýho toho zatim moc nemám. Mám pocit, že kdybych zabalila už ted, každou chvíli bych z toho něco zase vyndavala a ve výsledku bych toho spoustu zapomněla. Takže jsem zatím do toho nejmenšího kufru dala všechny dárky pro rodinu (je skoro plnej) a do toho největšího zimní kabát a zimní bundu. Zbytek balení bude probíhat nejdřív v pátek, ale spíš až v sobotu.
Taky už za sebou mám několik loučení. To je asi to nejhorší na celym odjezdu. S kamarádama už jsem se rozloučila. Dneska jsem byla u jedný babičky a to mě dostalo. Zatim si vůbec neumim představit, jak to bude probíhat na letišti, kde se budu loučit s rodičema, se ségrou a s druhou babičkou. Jestli nebudu slzet až do Appletonu, tak to bude zázrak. Zítra jsem domluvená ještě se sejít se sestřenkou. To bude taky smutný. :( Nejradši bych si všechny ty nejbližší lidi zabalila s sebou do kufru místo oblečení. :D
Pro dnešek končím, zbývají mi ještě 3dny, tak si je tu chci užít a na odjezd moc nemyslet.
Zatím. :)

čtvrtek 9. srpna 2012

U.S. embassy

Tak mám to za sebou. Dneska ráno jsem v 6:15 vyrazila směr Praha. Na ambasádu jsem byla objednaná v 8:45, ale předtím jsem se musela ještě stavit v agentuře pro nějaký papíry, takže jsme pro jistotu jeli s rezervou. V agentuře jsem díky bohu zjistila, že jsem přivezla všechno, takže jsem se v doprovodu taťky vydala na ambasádu. Tam jsme dorazili už v 8:15 a hned jsme se postavali do fronty, která zatím nebyla tak dlouhá. Po chvíli čekání nás paní vpustila dovnitř (první chtěla pustit jenom mě, protože si myslela, že táta je můj přítel a ten nebyl na seznamu.. no nepotěšila mě :D). Když se všechno vysvětlilo, tak jsme oba prošli bezpečnostním rámem, odevzdali mobil a klíče, vyfasovali jsme cedulky s číslem a vydali se do prvního patra.
Tam jsem šla první k okýnku, kde seděl Američan. Tomu jsem odevzdala všechny důležitý papíry, fotku a šla jsem si zase sednout. Za chvíli mě volali k druhýmu okýnku, chtěli penízky :D a zase jsem si šla sednout. Tentokrát na docela dlouhou dobu. Když jsem se konečně dočkala, byla jsem zavolaná k dalšímu okýnku, kde jsem si nechala udělat otisky prstů a zase jsem si šla sednout a čekala dál. Po další myslim si tak půl hodině, jsem byla zavolaná znovu, tentokrát už naposled. To byla asi nejlepší část z celý návštěvy ambasády. Za okýnkem byl sympatický pán, který mluvil malovanou angličtinou, takže nebyl vůbec žádný problém mu rozumět. Ptal se mě na otázky typu, jak se jmenuje rodina, ke který jedu, jestli mají nějaký dítě, kam vlastně vůbec jedu, proč chci studovat v USA atd. Když jsem mu všechno odpověděla, řekl mi, že jestli jsem se chtěla učit dobře anglicky, tak jsem měla jet do Anglie :D a že víza budu mít do tří dnů, ať si užiju svůj rok. Paráda
A to bylo vše. Z ambasády jsme se dostali nakonec asi v 10:30, takže jsme tam fakt strávili přes dvě hodiny.
Teď teda čekám, než pas přijde do agentury, kde si ho ve středu vyzvednu. Taky mě pak čeká ještě v ten samej den předodletová schůzka, tak jsem zvědavá, jestli se dozvim něco novýho.
Užívejte druhou polovinu prázdnin!
Bye

úterý 7. srpna 2012

Come anytime! - aneb datum odletu

Tak se po pár dnech hlásím znovu s pár informacemi. Konečně se věci asi trochu pohnuly. V neděli jsem odeslala vyplněný formulář DS 160 do agentury na překontrolování. Přiznám se, že jsem formulář nečekala tak obsáhlý, ale za asi hodinu jsem se s nim nakonec zdárně poprala. Včera jsem celý dopoledne čekala, než se mi zkontrolovaný vrátí. Tak se stalo zhruba okolo 15. hodiny. Hned jsem to odeslala a zaregistrovala se na pohovor. Mile mě překvapilo, že bylo možný si vybrat už čtvrteční datum. Očekávala jsem spíš až pondělí. No každopádně se teda ve čtvrtek asi kolem 6. ráno vydám do Prahy na pohovor, protože jsem objednaná už na 8:45 a před tím se ještě musím stavit v agentuře pro nějaký důležitý papíry.
Včera mi zároveň přišla nabídka letenky od agentury. Byla jsem z toho dost překvapená, protože doted nepadlo o datumu příletu ani slovo a najednou letenka s konkrétním datem, který ještě ke všemu bylo 1. září, když škola začíná 4. :D Okamžitě mě napadla myšlenka, že mě rodina nechce, a proto to plánujou na co nejpozdější datum.
Proto jsem si sedla ke skypu a napsala host dadovi, kdy si představujou můj přílet. Odpověď mě uplně nadchla. "Come anytime we are excited to have you!" Jo, to jsem chtěla slyšet! :) Takže po nějakym dalším psaní jsme s ohledem na ceny letenek vybrali 19. srpna jako ideální den. Chtěli, abych přiletěla už 17.srpna (takže mě asi chtěj :D), což ale letenky v tuhle chvíli neumožňujou (pokud nechci letět 30hodin nebo zaplatit tak o 5tísíc víc).
Takže už si držim v ruce letenku (kterou jsem si nakonec koupila sama). Poletim z Prahy přes Amsterdam a Minneapolis. Měla bych letět okolo 18 a půl hodiny. Je to najednou strašně zvláštní pocit, že mi tady zbývá posledních 12 dní. Pořád mi to připadalo strašně daleko a v podstatě, že se mě to vlastně ani moc netýká. Najednou mám pocit, že to nemůžu ani všechno stihnout. Nejšílenější představa je, že touhle dobou za 14 dní už tam budu druhej den. :D
Tak se tu zatím mějte hezky a já brzo dodám článek z ambasády a z předodletový schůzky. :)
Zatím

pátek 3. srpna 2012

Necelý měsíc do odletu!

Za posledních 14 dní mám pár dalších novinek, o které bych se ráda podělila. Nevím, jestli jsem to tu už psala, ale od agentury mi asi tři dny potom, co se mi ozvala moje host family, přišla na můj dotaz zpráva, že Klara is placed. :) Takže od té doby to mám oficiální jen s menším zádrhelem, že to bylo vlastně všechno, co jsem se dozvěděla. :D Ke klidu v duši mi to ale prozatím stačilo, takže jsem dál vyčkávala, až se mi ukážou všechny informace na mojí elektronický přihlášce. To jsem se doteď nedočkala :D.
Druhou novinkou je, že se mi včera ozvala moje americká koordinátorka. Přišel mi obsáhlý email, ve kterém nás informovala o tom, že do její skupiny jsem byla zařazená já ještě s dalšíma pěti holkama (čtyři z nich jsou z Německa a pak je tam ještě jedna Finka) a spousta dalších informací. Celý email byl v přátelském duchu. Hned jsme se vzájemně přidaly do přátel a docela dlouho si psaly. Zatím jsem nadšená, paní je strašně příjemná a mám pocit, že kdybych měla jakýkoliv problémy, mám se na koho obrátit, což si myslim, že je strašně důležitý. :)
Třetí novinkou je, že mi dneska volal pán z český agentury s tim, že od Američanů získal nějaký info. V podstatě tam není nic co jsem nevěděla, ale když to mám oficiálně, tak si aspon můžu začít zařizovat vízum, takže to vypadá, že si v pondělí vyberu datum k návštěvě ambasády. :) Konečně :D
To je z důležitých věcí asi vše, takže přecházím k méně důležitým. :D Začala jsem shánět dárky pro rodinu. Zatím jsem koupila pro host dada dres Jágra, pro host mum mám objednaný šperk s českým granátem, pro Grace mám plyšovýho krtečka (původně jsem ho kupovat nechtěla, ale přišel mi tak rozkošnej, že dostal i mě, tak snad se bude líbit i jí :)), člověče nezlob se a DVD český pohádky s titulkama v angličtině, no a pro Sofie (pes) mám nějaký pamlsky a hračku. Ještě jsem koupila klasický Kolonády v té plechové krabici a knihu o ČR v angličtině. Plánuju ještě pořídit nějakou malou dárkovou krabičku Becherovky, jen tak na ochutnávku. :)
Kdyby někoho něco ještě napadlo, budu jen ráda za každou pomoc.
Pro dnešek asi zatím vše a myslím, že se brzy ozvu.
Zatím Bye :)