Dneska ráno jsme se s rodinkou poprvé vydali do kostela. Díky bohu jsme šli až na poslední mši, takže žádnej budíček, nic takovýho. Vstávala jsem v 10 a mše začínala v 11. :)
Upřímně se přiznávám, že jsem měla strach. Křesťan nejsem a nikdy nebudu, ale...
Uplně mě to překvapilo. Když se řeklo, že se jde do kostela, představila jsem si českej kostel a nudu, kterou jsem tam párkrát zažila. To se kostelu tady nepodobá ani trošičku.
Už jen vzhled kostela, kterej je hypermoderní budova, která vypadá jako moderní nákupní středisko naznačí, že to asi nebude stejný jako v ČR.
Přišli jsme (samozřejmě) pozdě, posadili se v první řadě. Celá místnost vypadala moderně, krásně nazdobená do vánoční atmosféry. Na podiu byl sbor starších lidí, který ale zpívali úžasně, nad nima plátno, kde celou dobu běhaly texty písniček. :) Pak tam byla solistka, bicí, dvě elektrický kytary a jedna normální. :)
Třičtvrtě doby, co jsme tam byli se jen zpívalo. :) všichni jsme stáli a zpívali. Když pominu, že to všechno byly náboženský texty, tak ty písničky byly krásný a strašně chytlavý. :)
Jinak za celou dobu padly asi jen tři modlitby, tak jsem sklonila hlavu jako všichni ostatní, poslouchala, ale Ámen jsem vynechala. :)
Jinak jsme asi v polovině měli přednášku od pastora o vzteku. Dostali jsme rady ve smyslu, že jedině bůh nám může pomoct od vzteku a že se proto musíme modlit.
Prostě celkově to bylo věřící, ale ne nijak přehnaně, písničky byly krásný, nikdo mě nenutil se vyloženě modlit, všichni byli strašně přátelský, žádná nedělní škola nebo co jsem slyšela od ostatních.
Musim říct, že by mi asi ani nevadilo chodit do kostela každej víkend. :)
Jinak jsem zbytek dne strávila v posteli. Opravdu se necejtim dobře, takže ani zejtra nejdu do školy. :( Doufám, že do úterka budu v pohodě, protože odmítám bejt ve středu na svoje narozeniny nemocná jako loni. Prostě ne!!
Takže mi držte palce! :)
Žádné komentáře:
Okomentovat